Naše bývalá převlékárna
V naší rodině to vždycky, promiňte mi to slovo, smrdělo prací. Ale ne tak moc tou někde ve fabrice, ale hodně času jsme trávili na zahradě. Samé kutilství či starání se o zahrádku. Nejde ani říci, že by to bylo od jara do podzimu, bylo to spíš celý rok.
A tak jsme vždycky řešili ten nepořádek v domě a logistiku přezouvání, jak to dělat. Aby to nebylo moc namáhavé. Znáte to. Jdete domů, nechce se vám zouvat, z gumáků odpadávají kousky ještě mokrého bahna. To se okamžitě lepí na podlahu v horším případě na koberec. Už víte, že z toho bude průšvih. I když se to snažíte uklidit, stejně to není tak, jak by to být mělo.
A tak jsme se rozhodli pro přistavění takové pěkné předsíňky, kde by si člověk mohl pěkně sednout. Míti převlékárnu s přezouvárnou, kovové šatní skříňky a lavičku, na které se pěkně sedí. Jednoduše řečeno, zkusit tomu přezouvání dodat více komfortu a snad se tak zlepší i čistota domu. Postavili jsme si tedy takovou kůlničku na převlékání. A tak jsme posunuli náš život do nové fáze, šatní skříň, pohodlné sezení a čistota.
Ale jednoho dne se nám do naší převlékací kůlny nastěhovali sršni. A najednou se karta zásadně obrátila a naše šatní skříňky najednou nejsou u nás, ale my je máme u sršňů. Přesněji je to tedy tak, že sršni mají v kůlničce naše šatní skříně. Pro ještě větší přesnost, kovová šatní skříňka je jejich. Tedy, lze vlastně říci, že ve své kůlně mají převlékárnu s lavičkou a patří jím i ta šatní skříňka. Ono je to tedy jinak. Místo luxusního a bezpečného převleku se toto místo stalo domovem sršňů.
Zlých? Možná. Zajít se tam opět přezout vyžaduje dost odvahy, ale když už se to povede, tak je lepší je nedráždit. To se mi nedaří a neomaleným pohybem zadnicí vrážím do šatní skříňky, nad kterou je to hnízdo. Pak už je jen obrovským překvapením, jak rychle tyhle zvířátka umí evakuovat své hnízdo. Bojová pozice zaujata, já běžím a zapomínám na převlékání i na práci a samozřejmě i na všechny kovové šatní skříňky a ostatní teď nepodstatné záležitosti. Při průzkumu co a jak s tím dělat se dozvídám, že máme počkat do jara. Sršni se kvůli hrozbě parazitů stejně přestěhují. Chemická likvidace asi není úplně ono, protože jsou prý užiteční. A hodně. Stovky hnízdících sršňů prý za den zvládnou až kilo much, komárů a ostatního otravného hmyzu. Tak se tím utěšujeme, do domu chodíme zadním vchodem a čekáme na jaro.